V důsledku probíhající války na Ukrajině je narušena celosvětová poptávka a zvyšují se globální inflační tlaky. Nejvíce ohrožena je právě EU, neboť její poloha se nachází v těsné blízkosti území, kde probíhá konflikt a zároveň je závislá na ruském plynu. Očekáváme menší růst a stále vysokou inflaci.
Podle Podzimní hospodářské prognózy 2022 je očekávaná hodnota inflace pro příští rok 7,0 % v EU a 6,1 % v eurozóně, následně se má v roce 2024 snížitna 3,0 % a 2,6 %. Růst HDP v roce 2023 dosáhne jak v EU, tak v eurozóně 0,3 %. Do roku 2024 by měl hospodářský růst postupně znovu nastartovat a dosáhnout v průměru 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Trh práce i přes náročné podmínky odolává. Nezaměstnanost je nejnižší za několik desetiletí. Předpokládá se, že trhy práce budou i nadále odolné. Míra nezaměstnanosti v EU je odhadována na 6,5 % v roce 2023 a 6,4 % v roce 2024.
„Pro hospodářství EU nastává bod zvratu, kdy řešíme vnější efekty nevyprovokované války Ruska proti Ukrajině a složité geopolitické prostředí: vysoké ceny energií podněcují inflaci, lidé v celé Evropě se potýkají s rostoucími životními náklady a naše podniky ztrácejí konkurenceschopnost. Zatímco letos dosáhla EU poměrně dobrých hospodářských výsledků, hospodářský výhled na příští rok je slabší a v příštím roce tak očekáváme růst ekonomiky EU pouze ve výši 0,3 %. Naše hospodářství by však měl podporovat silný trh práce ve spojení s reformami a investicemi v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Nyní se zaměřujeme na podporu těch nejzranitelnějších prostřednictvím cílených opatření, na sladění fiskálních a měnových politik s cílem řešit inflaci a na co nejrychlejší zabezpečení budoucích dodávek energie.“ řekl Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí.
Vlády jednotlivých zemí postupně přijímají opatření v souvislosti s vysokými cenami energií. Tato opatření uleví podnikům i domácnostem, ale zvyšují schodek veřejných financí. Na něj dopadá i oslabení hospodářské aktivity a růst úrokových výdajů. Podle prognózy se v příštím roce souhrnný schodek veřejných financí dostane na úroveň 3,6 % v EU a 3,7 % v eurozóně.
„Blížíme se ke konci roku, v jehož průběhu Rusko opět vrhlo na náš kontinent temný stín války. Ekonomika EU prokázala velkou odolnost vůči otřesům, které tento vývoj způsobil,“ uvedl Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství, a dodal: "Stoupající ceny energií a pádivá inflace si však nyní vybírají svou daň a staví nás před velmi náročné období jak ze sociálního, tak i z ekonomického hlediska. Dnešní prognózu doprovází řada rizik a nejistot, ale jedním jsem si jist: budeme-li my jako Evropané nadále jednotní, můžeme tyto obtíže úspěšně zvládnout a vyjít z nich ještě silnější.“
