Nová mimořádná daň je zaměřena na firmy generující neočekávaně vysoké zisky bez vlastního přičinění. Dotkne segmentů jako je bankovnictví, výroba a obchod s elektřinou a plynem, těžba fosilních paliv, petrochemie, velkoobchod PHM. Platit má tři roky od 1. ledna 2023. Do státního rozpočtu přinese za první rok 85 miliard.
V důsledku mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy je nutné zajistit další příjmy do státního rozpočtu. Opatření staví na principu solidarity, kdy společnosti s mimořádnými zisky umožní státu získat prostředky, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií.
„Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle aktuálního nařízení Evropské komise mají tuto daň, nebo její obdobu zavést všechny členské státy. Například Itálie a Španělsko již tak učinily, další země jako je Německo a Rakousko pracují na přípravách zavedení. Z historického hlediska nejde o nic nového. Již v roce 1981 byl koncept daně použit konzervativní vládou Margaret Thatcherové a cílil na banky.
„Myslím, že příklad prvního zavedení této daně v Británii předsedkyní Konzervativní strany a premiérkou Margaret Thatcherovou je dostatečným důkazem, že opravdu nejde o žádné levicové či socialistické inženýrství, jak někteří kritici říkají. Není to ani klasická sektorová daň charakteristická zdaněním celého zisku vybraného odvětví vyšší sazbou korporátní daně. Je to dočasná daňová přirážka na nadměrný zisk firem dosažený bez jejich vlastního přičinění,“ vysvětlil Zbyněk Stanjura.
Daň z neočekávaných zisků vychází z parametrů nařízení Evropské unie. Bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023-2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky navýšeným o 20 %. V roce 2023 má pro státní rozpočet zajistit příjmy zhruba 85 mld. Kč.
