Rovnost mezi muži a ženami patří k základním hodnotám, které Česká republika vyznává. Tyto hodnoty jsou vyjádřené i v Listině základních práv a svobod. Přesto zůstává faktem, že v české společnosti přetrvává řada genderových nerovností, třebaže se o nich nikdy otevřeně nemluví. Evropská i mezinárodní srovnání potvrzují, že v rámci Evropské unie patří Česko z pohledu úrovně rovnosti mužů a žen ke spíše podprůměrným zemím. Vláda České republiky proto v roce 2021 představila program, jehož cílem je dlouhodobá snaha o narovnání postavení mezi muži a ženami v Česku.
Co je účelem této vládní strategie? Jaké má vize a strategické cíle? A jaké má vláda představy, pokud jde o flexibilní formu zaměstnání, například v podobě částečných úvazků?
Účel strategie
Strategie 2021+, jak se vládní projekt nazývá, je z hlediska uplatňování politiky rovnosti žen a mužů v České republice historicky již druhým rámcovým vládním projektem. Co je jejím cílem? Strategie 2021+ si klade za cíl formulovat opatření nutná ze strany státní správy, která by přispěla k dosažení rovnosti mezi muži a ženami v Česku. Jde především o rozvinutí pozitivních změn, jichž se již podařilo dosáhnout v některých oblastech rovnosti mužů a žen. Zároveň si klade za cíl pokračovat ve vyvracení negativních trendů tam, kde v tuzemsku stále přetrvávají, nebo se dokonce ještě více prohlubují. Strategie 2021+ je následovníkem Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 až 2020.
Strategie 2021+ stojí také na integritě propojení přímo na politiky. Jinými slovy, cílem je, aby se konkrétní potřeby Česka prováděly nebo koordinovaly na úrovni Evropské unie. Projekt Strategie 2021+ je také provázán s lidskoprávními závazky, které vyplývají z úmluv mezinárodního charakteru. Samozřejmostí Strategie 2021+ je i navázání na konkrétní doporučení mezinárodních organizací vůči stavu v České republice.
Analýza problému
Projekt Strategie 2021+ se zabývá přetrvávající nerovností mezi ženami a muži napříč českou společností. Na závažné genderové nerovnosti v několika oblastech společenského života jasně ukazují různé typy indikátorů od mezinárodních agentur a organizací. Vnitrostátně jsou pak nerovnosti mezi muži a ženami na statistické úrovni identifikovány hlavně ve statistické ročence Českého statistického úřadu. Vývoj v oblasti nerovnosti mezi muži a ženami je rovněž komplexně popsán ve zprávách o rovnosti od Odboru rovnosti žen a mužů Ústavu věd České republiky, které jsou každoročně předkládány vládě ČR.
Gender Equality Index Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (zkráceně EIGE) předkládá komplexní srovnání úrovně rovnosti mezi muži a ženami, a to ve všech zemích Evropské unie. Díky tomuto indexu dochází ke zhodnocení rovnosti žen a mužů pomocí zhruba 40 indikátorů, a to v šesti různých oblastech společenského života: peníze, zdraví, práce, čas, znalosti a moc. Úroveň rovnosti mužů a žen je následně hodnocena v rozmezí od nuly do sta s tím, že sto je nejvyšší možná dosažená hodnota. Česká republika v tomto indexu dosahuje dlouhodobě podprůměrných hodnot. V roce 2019 to bylo skóre 55,7, zatímco průměr Evropské unie byl 67,4. Česká republika tak v hodnocení všech členských států unie obsadila až 21. příčku. Oblast moci, respektive zastoupení žen v rozhodovacích pozicích napříč státní správou, je jednoznačně nejhorším výsledkem, kterého Česká republika dosáhla. Ve srovnání s rokem 2017 si však Česká republika v absolutním hodnocení polepšila o 2,1 bodu.
Jednotlivé problematické oblasti
Vládní projekt Strategie 2021+ se dělí na následujících osm tematických kapitol. Ty popisují nerovnosti v hlavních oblastech společenského života. Jde o tyto kapitoly:
• Práce a péče
• Rozhodování
• Bezpečí
• Zdraví
• Poznání
• Společnost
• Vnější vztahy
• Instituce
Vize a cíle projektu
Jaký má projekt Strategie 2021+ vizi? Především jde o odstranění všech genderových nerovností mezi ženami a muži. Proč? Aby bylo dosaženo takového stavu, kdy může každý člověk bez nespravedlivého zvýhodnění a naprosto svobodně rozvíjet veškerý svůj potenciál a plně se realizovat napříč všemi sférami společenského dění. Česká společnost díky tomu dokáže maximálně využít talentu mužů i žen. Díky tomu nedochází k jakékoli diskriminaci kvůli pohlaví. Muži i ženy pak mohou mít nejen formálně, ale i v realitě každodenního života možnost dosáhnout stejné důstojnosti, viditelnosti a následného uznání v české společnosti.
Projekt si klade konkrétní strategické cíle. Jde o snížení nerovností mezi ženami a muži například v těchto oblastech:
• v oblasti péče
• na trhu práce
• v odměňování mužů a žen
• v míře ohrožení chudobou
• v zastoupení žen na rozhodovacích pozicích
• v zastoupení žen v politice
• v oblasti domácího násilí
• v přístupu ke zdraví a zdravotní péči
• v pracovních podmínkách osob pracujících ve zdravotnictví
• zvýšení spokojenosti rodiček s péčí v těhotenství, při porodu a v šestinedělí
• v oblasti rozvoje potenciálu dívek a chlapců
• v rozšíření obsahu vzdělávání, vědy a výzkumu o genderovou perspektivu, a to včetně chodu a řízení vzdělávacích a vědeckovýzkumných institucí
• v oblasti sexismu
• v oblasti kultury a mediálních obsazeních
• v oblasti občanské společnosti
• v oblasti postavení žen v zahraniční politice České republiky
• v oblasti vytvoření podpůrných struktur v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů
Zaměstnanost žen a mužů
Vzhledem k rozdílu v míře zaměstnanosti u českých mužů a českých žen lze jednoznačně konstatovat, že uplynulé desetiletí bylo charakteristické postupným zvyšováním zaměstnanosti žen. Od roku 2011 roste počet zaměstnaných žen daleko rychleji než počet zaměstnaných mužů.
Přestože se v Česku objevují pozitivní trendy, je zde stále vykazován vysoký rozdíl v míře zaměstnanosti žen a mužů a nízká míra zaměstnanosti žen ve věku, který je obvyklý pro rodičovství. Například v míře zaměstnanosti žen a mužů v letech mezi dvacátým až šedesátým čtvrtým rokem života patří Česká republika dlouhodobě k jedné z nejhorších zemí celé Evropské unie.
Částečné úvazky
Míra zaměstnanosti u žen s dítětem, které je předškolního věku, nedosahuje dlouhodobě ani padesáti procent. To je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jedna z nejnižších hodnot vůbec. Opačný stav je překvapivě u žen, které mají děti odrostlé neboli děti od dvanácti let a starší. Zde je míra zaměstnanosti devadesát tři procent, což je napříč celou Evropskou unií dlouhodobě nejvyšší hodnota.
Co se částečných úvazků týče, český trh práce zkrácené pracovní úvazky dlouhodobě nepodporuje. Především u žen se v posledních letech se ale podíl zaměstnaných na kratší pracovní dobu zvyšuje. U žen je to posun z 8,5 procent v roce 2008 na 12,3 procent v roce 2018, u mužů pak z 2,2 procent na 3,7 procent. Celkově jde tedy o posun ze 4,9 procent na 7,5 procent.
Naprosto unikátní formou flexibility v zaměstnání je takzvaný home office neboli práce z domova. Pandemie kovidu 19 přinesla výjimečnou zkušenost. Po dobu několika měsíců využívala tuto formu práce velká část zaměstnanců. Podle odborných studií se jednalo o zhruba čtyřicet procent všech pracovních pozic. Drtivá většina zaměstnavatelů v Česku se rozhodla home office využívat i po skončení opatření v rámci pandemie.
