Moudrý král Šalomoun v desátém století před naším letopočtem prohlásil: „Moudrost chrání, stejně jako peníze chrání, ale výhoda poznání a moudrosti je, že toho, kdo je má, zachovávají naživu.“ Hmotný dostatek je přirozeně ochranou před nepříjemnými situacemi našeho života. Co ale dělat ve chvíli, kdy se firmám nebo jednotlivcům nedaří a zkrachují. Co říkají statistiky o bankrotech firem i jednotlivců? A jak je na tom Česká republika jako stát?
Co je to bankrot
Co to vlastně osobní bankrot nebo bankrot obchodní společnosti je? V obou případech se jedná o právnický výraz označující proces, jehož pomocí se může fyzická osoba nebo právní subjekt zčásti nebo i úplně zbavit svých dluhů. Poté, co soud vydá na dlužníka takzvaný soudní příkaz, vyhlašuje tento dlužník osobní nebo firemní bankrot. Protože o hrozícím nebezpečí ví díky insolvenci dopředu, může tento krok dokonce sám iniciovat.
Insolvence je neschopnost splácet dluhy svým věřitelům a dostát tak závazkům z nich vyplývajících. Oproti takzvané platební nevůli, kdy dlužník odmítá splácet své závazky, je insolvence dlužníkovou snahou o vyrovnání závazků. Poté, co dlužník vyhlásí konkurz nad firmou, se dostává do platební neschopnosti.
Existuje ale i takzvaná druhotná platební neschopnost. Jedná se o stav, kdy dlužník není schopen dostát svým finančním závazkům z důvodu neuhrazených pohledávek od svých klientů neboli odběratelů.
Co říkají fakta
Jak je na tom Česká republika, pokud jde o osobní bankroty, bankroty obchodních společností nebo bankroty podnikatelů? Analytická společnost CRIF – Czech Credit Bureau na svých webových stránkách uvádí, že v prvním pololetí roku 2022 bylo vyhlášeno méně bankrotů podnikatelů i firem než ve stejném období loňského roku. V konkrétních číslech to znamená, že v období od ledna do června 2022 bylo vyhlášeno 2870 bankrotů fyzických osob neboli podnikatelů, 7468 osobních bankrotů a 354 bankrotů obchodních společností.
Zajímavým faktorem je ale skutečnost, že zatímco realizované bankroty meziročně poklesly o třicet dva, počet návrhů na bankrot se celkově zvýšil o třicet sedm. Analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková k tomu dodává: „I přes pozitivní vývoj v prvním pololetí se dá ale předpokládat, že v důsledcích obtížných podmínek pro podnikání překoná celkový počet bankrotů firem za letošní rok údaje z roku 2021. Tento vývoj naznačuje i pokračující růst počtu návrhů na bankrot obchodních společností.“
Jak si vedou tuzemští podnikatelé? V první polovině roku 2022 byl celkový počet návrhů na bankrot fyzických osob neboli podnikatelů o 343 menší než v předchozím roce ve stejném období. Stejně tak se snížil i počet uskutečněných bankrotů podnikatelů – celkově o 488. Co z toho vyplývá? Věra Kameníčková k tomu dodává: „Na rozdíl od obchodních společností je počet bankrotů fyzických osob podnikatelů velmi blízký počtu návrhů na ně. Z toho lze odvodit, že soudní proces je v tomto případě poměrně rychlý.“
Státní dluh
Jak si vede Česká republika jako stát, pokud jde o výši státního dluhu? V letech 2020 až 2021 došlo bohužel k nejvyššímu zadlužení v historii samostatného českého státu. Z celkového dluhu 1,6 bilionů korun na konci roku 2019 stoupl státní dluh na 2,5 bilionů korun na konci roku 2021. Hypoteticky tak na každého obyvatele Česka připadl dluh ve výši 247 tisíc korun. Přestože v tomto období stát bojoval s pandemií covidu 19, náklady na fyzický i ekonomický boj s touto nemocí byly jen polovinou celkového zvýšení dluhu v tomto období.
Jaké jsou splátky státního, které Česko musí plnit? Pokud se nezapočítává schodek státního rozpočtu v roce 2022 plánovaného na zhruba tři sta miliard korun, budou očekávané splátky České republiky ve výši 274 miliard korun. V praxi to znamená více jak čtyři procenta hrubého domácího rozpočtu.
Přesto se objevují i pozitivní zprávy, pokud jde o hospodaření státu jako celku. V letech 2020 až 2021 vzrostly příjmy do státního rozpočtu o zhruba dvanáct miliard korun, což je více jak jedno procento. Podobný trend se dá očekávat podle analytiků i v dalších letech.
Státní dluh České republiky tvoří především dluh vlády, která v daném období hromadí schodky státního rozpočtu, respektive narůstání státního dluhu. Splácení dluhu je financováno jednak státními dluhopisy, pokladními poukázkami, půjčkami od Evropské investiční banky nebo půjčkami přímými.
