Vláda reaguje na momentální potřebu dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojené hlavně s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. Proto navrhla dan z neočekávaných zisků.
„Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin. Považuji proto za rozumné, aby stát na zaplacení těchto mimořádných válečných výdajů dočasně využil mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura.
Dějiny windfall tax
USA a Velká Británie použila koncept windfall tax v roce 1981. Cílem vlády Margaret Thatcher pro windfall daní bylo sdílet zátěž externího šoku a zachování sociálního smíru ve společnosti realokací nadměrných zisků k posílení financování sociálních programů.
Zbyněk Stanjura vysvětluje: „Myslím, že příklad prvního zavedení této daně v Británii předsedkyní Konzervativní strany a premiérkou Margaret Thatcherovou je dostatečným důkazem, že opravdu nejde o žádné levicové či socialistické inženýrství, jak někteří kritici říkají. Není to ani klasická sektorová daň charakteristická zdaněním celého zisku vybraného odvětví vyšší sazbou korporátní daně. Je to dočasná daňová přirážka na nadměrný zisk firem dosažený bez jejich vlastního přičinění. Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb.“
Od března 2022 EU navrhuje členských zemím určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést. Nynější návrh Evropské komise pro windfall tax tak bude zaručovat rovnocenné opatření pro všechny členské státy. Itálie a Španělsko jdou již v čele. Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně chystá. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor. Mimoevropská země Velká Británie používá koncept windfall tax na ropné a plynárenské společnosti. Maďarsko do jisté míry také zareagovalo a daň zavedlo pro rafinérie, distributory pohonných hmot a banky. „Přestože rozumím, že žádná firma nechce být dodatečně zdaňována, na příkladech zavádění windfall daní napříč Evropou a vzhledem k aktuálnímu nařízení Evropské komise je evidentní, že kritika této daně jako nezdravého a škodlivého opatření je zcela mylná,“ dodává Zbyněk Stanjura.
Nastavení a výpočet daně
Zahrnuty jsou odvětví s neočekávanými zisky. Nová daň se proto bude vztahovat na podniky s výrobou a obchodem s elektřinou a plynem, bankovnictvím, těžbou fosilních paliv a výrobou a distribuce ropných a koksárenských produktů. V bankovním sektoru windfall tax bude spadat na firmy s čistým úrokovým příjmem v loňském roce nad 6 mld. Kč. ČNB takto obvykle odděluje hranici mezi velkými a středními či malými bankami. V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má konkrétní holding z dotčené činnosti čistý obrat v loňském roce vyšší než 2 mld. Kč ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat windfall tax. „Vytvořením příjmového testu sledujeme náš záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v oblasti energetiky pak chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura. V ostatních oblastech jako petrochemie, těžba fosilních paliv a velkoobchod s pohonnými hmotami podléhají nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.
„Náš návrh na zavedení windfall daně plně respektuje evropská pravidla vyplývající z aktuálního návrhu Komise, a to jak u vybraných oblastí ekonomiky, tak u zvolené 60% sazby daňové přirážky či čtyřletého srovnávacího období. S vědomím složitosti meziročního porovnávání zisků jsme vytvořili 20% toleranční pásmo, které má kompenzovat meziroční výchylky,“ pokračuje Zbyněk Stanjura.
„My jsme se rozhodli zapojit do připravované windfall daně také oblast bankovnictví, lépe řečeno několik největších bank splňujících test příjmů. Jsem přesvědčen, že jde o správné rozhodnutí, neboť český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost nejen ve srovnání s předcházejícími obdobími, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už v takové míře nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Rád bych také objasnil bankami navržené alternativní řešení na financování dopravní infrastruktury či dostupného bydlení. To se ale bavíme primárně o půjčkách rozvržených do mnoha následujících let a navíc za předpokladu, že budou existovat vhodné projekty. Ne o disponibilních penězích v rozpočtu na záchranu ohrožených domácností v energetické krizi.“
