Slavný český spisovatel Karel Čapek jednou řekl: „Žena pojímá celkem politiku stejně konkrétně jako věci života; muž, pokud nevytlouká z politiky přímo zisk, je s to pojímat ji s dogmatickým fanatismem jako nějakou teologickou otázku.“ Je právě tato schopnost žen empaticky vnímat život i konkrétní živé lidi v něm jako přednost, jíž muži dosahují mnohem obtížněji? Helena Válková, česká politička a právnička výstižně řekla: „Žen máme v politice málo, a myslím si, že každá výzva tohoto druhu je zajímavá.“ Jak si aktuálně Česko vede v množství žen aktivně se pohybujících v politice? Které české ženy v současnosti nejvíce v politice excelují?
Svítá na lepší časy
Česko odjakživa patřilo mezi země, kde se ženám v politickém nasazení příliš nedůvěřovalo. Tento trend se přenesl i do posledních let. Nicméně faktem je, že vývoj zastoupení žen mezi nominovanými a zvolenými do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poslední roky stoupá. Zatímco v roce 1996 bylo nominováno jen dvacet procent žen a jen patnáct procent žen bylo nakonec zvoleno, v roce 2021 se toto číslo zvýšilo. Nominováno bylo více jak třicet jedna procent žen s tím, že do parlamentu nakonec zasedlo dvacet pět procent žen. Za čtvrt století nárůst o deset procent. Je to málo nebo ne?
Oproti jiným státům Evropské unie je v tomto ohledu Česká republika stále pozadu. Podle Johanny Nejedlové, spoluzakladatelky neziskové organizace Konsent, se politika v zemi začne měnit až ve chvíli, kdy je do ní zapojeno alespoň čtyřicet procent žen. Nejedlová pro Seznam zprávy uvedla: „Rozhodně začíná být slyšet minimálně debata o tom, že potřebujeme více žen v politice. Kritika, která se snesla na koalici Pirátů a Starostů před loňskými sněmovními volbami, kdy představili téměř výhradně mužské lídry kandidátek, by se podle mne před deseti lety neodehrála. A následné kroužkování žen ukázalo, že Češi a Češky ženy v politice chtějí.“
Prezidentka v čele státu
Jaké ženy současnosti v Česku nejvíce excelují v politice? Nejvíce skloňovaným jménem je aktuálně asi Danuše Nerudová. Tato historicky nejmladší rektorka vysoké školy v Česku, konkrétně Mendelovy univerzity v Brně, je podle aktuálních průzkumů veřejného mínění na třetím místě prezidentské volby. V případě svého vítězství by se tato 43letá ekonomka stala historicky nejmladší hlavou státu.
Se svým ekonomickým vzděláním však navazuje na nepsanou tradici těch, kdo v čele státu stanuli. Specializuje se na problematiku daní a na jejich harmonizaci se zákony Evropské unie. Navíc je předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody, kterou založila v roce 2018 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Posila v senátu
Druhou aktuálně excelující ženou ve vodách české politické scény je Ing. Jaromíra Vítková. Už v roce 2016, kdy byla poprvé zvolena do Senátu České republiky ukázala, že její pouto s Jihomoravským krajem je více než silné. Jako senátorka za Blansko byla zvolena i v senátních volbách v roce 2022. Stále působí jako místopředsedkyně Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Dále je členkou Podvýboru pro sport a také Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Jako bývalá zastupitelka i místostarostka Boskovic a později zastupitelka Jihomoravského kraje dokonale poznala prostředí, v němž žije více jak jeden milión obyvatel Česka.
