Inflaci můžeme definovat jako dlouhodobý růst všeobecné cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V EU v roce 2023 postupně klesá. V Česku patří růst cen mezi nejvýraznější z rozvinutých států, přesto se i zde čísla snižují.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) se v Evropské unii v dubnu celkově meziročně zvýšil o 8,1 %. To představuje nejnižší hodnotu od března 2022. Postupně zpomalil zejména meziroční růst cen bydlení a energií (v dubnu 7,0 %) a také dopravy (3,3 %), které počatkem minulého roku rostly nejvíce. I přes zpomalení ale meziročně rostly ceny potravin a nealkoholických nápojů (16,4 %).
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v EU v dubnu vzrostly o 0,6 %. Narozdíl od předchozích dvou měsíců tedy celkový růst HICP sice mírně zpomalil, ceny ale dále stoupají. Snížení přírůstku bylo zapříčiněno zmírněním meziměsíčního růstu cen potravin a nealkoholických nápojů, což souvisí i s běžným zlevněním sezonní produkce. Meziměsíčně klesaly pouze ceny bydlení a energií. Posílil naopak přírůstek cen dopravy a také stravování a ubytování.
Rozpětí, ve kterém se meziroční růst HICP nyní pohybuje, je velmi široké. U většiny zemí v dubnu meziroční přírůstek spotřebitelských cen oslabil. Růst HICP nad 10 % zaznamenaly výhradně státy východní a střední Evropy. Největší nárůst cen mělo Maďarsko (24,5 %). Druhý největší meziroční přírůstek HICP v EU mělo Lotyšsko (15,0 %) a dalšími v pořadí bylo Česko (14,3 %) následováno Polskem a Slovenskem (shodně 14,0 %) V dalších sousedních zemích ceny rostly výrazně mírněji. (Rakousko 9,5 %, Německo 7,6 %). Nejmírnější meziroční nárůst spotřebitelských cen mělo v dubnu Lucembursko (2,7 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zemích EU v dubnu 2023 (meziroční růst v %)
Zdroj: Eurostat
