Margita Valentová je starostkou středočeských Mnichovic. Považuje se za důslednou, pevnou a někdy i tvrdou ženu, která pro své město dýchá dvacet čtyři hodin denně po sedm dní v týdnu. Zdolala několik velkých životních výzev, a přitom nepřestala být věrná ideám Václava Havla. Muže okolo sebe respektuje jako rovnocenné partnery. Je oddanou matkou i partnerkou. Ráda čte, miluje i filmy. Kromě toho všeho disponuje výjimečným šarmem a kouzlem osobnosti. Margitě Valentové jsme položili několik otázek.
Jaké to je být starostkou čtyřtisícového města?
V podstatě stejné jako být starostou obce s několika stovkami obyvatel nebo primátorem. Všichni řešíme podobné problémy, jen v jiném rozsahu, s jiným rozpočtem a s jiným úřednickým aparátem. Já osobně vnímám to, že čím menší obec nebo město, tím blíže jste lidem, pro které tuhle práci děláte. A to přináší své plusy i mínusy.
Kdybyste měla charakterizovat Margitu Valentovou jako starostku města třemi vlastnostmi, které by to byly?
Důslednost. Jsem systematik lpící na dodržování pravidel, který potřebuje mít věci naplánované, plánu se držet a v seznamu úkolů si odškrtávat (těžko říct, jestli jde o vlastnost kladnou, nebo zápornou. Asi podle situace).
Empatie. I když někdy musím být přísná a neústupná.
Zodpovědnost a integrita. Za každých okolností jednám v nejlepším zájmu města.
Jaká je Margita Valentová jako žena ve své rodině?
Především milující matka dvou dnes již dospělých dětí. Jsem tady pro ně a vždycky budu. A jinak přesto, že se snažím striktně oddělovat práci a soukromí, určitě si občas domů, podobně jako paní učitelky, nosím určité návyky… Takže jako správný manažer mám tendence mít všechno pod kontrolou i doma. Což se ne vždy, na rozdíl od radnice, setkává s velkým nadšením. 😊
Jde najít rovnováhu mezi osobním a profesním životem?
Jde, ale musíte na to cíleně myslet. Tahle práce není od-do. Starosta musí být k dispozici 24/7 a občas vás to pohltí. A to rozhodně není dobře. Je důležité umět rozeznat, co je a co není třeba řešit ihned a soustředit se na svou psychohygienu. Mně tohle poznání trvalo několik let. Je to drobnost, ale já jsem si například vypnula v mobilu notifikace služebního e-mailu. Elektronickou korespondenci, která čítá několik desítek e-mailů denně, řeším pouze z počítače a v čase k tomu určeném, ne mezi regály o sobotním nákupu potravin. Z radnice většinou odcházím jako poslední, často až pozdě večer. Ale víkendy, pokud zrovna nejsem pracovně na nějaké naší městské akci nebo neoddávám, se snažím opravdu neřešit město, a to ani na sociálních sítích, a pokud možno relaxovat, věnovat se domácnosti nebo partnerovi.
Máte nějaký lidský vzor?
Jednoznačně Václav Havel. Možná proto, že jsem sametovou revoluci a Havlův nástup zažila coby dospívající studentka třetího ročníku střední školy a jeho osoba pro nás byla symbolem pádu totality. Ale určitě proto, že to byl člověk, který nebyl konfliktní. A přesto, že měl v pozdější době spoustu odpůrců, uměl lidi spojovat. To je vlastnost, která by měla být pro politika na jakékoliv úrovni zásadní. Bohužel, trend je dnes zcela opačný – využít svého postavení hlavně pro získání moci a ovládnutí společnosti. I za cenu, že proti sobě budou cíleně štvány a podněcovány k nenávisti různé skupiny lidí. Je to nebezpečný jev a mně je z něj velmi smutno.
Co si vybavíte, když se řekne slovo „muž“?
Tak to je ale opravdu těžká otázka 😊. Je to téma, které by svým obsahem vystačilo na samostatný rozhovor. A také záleží na kontextu a chvíli, kdy taková otázka přijde. Ovšem jako starostka i jako žena odpovídám jednoznačně a bez dalšího vysvětlování – rovnocenný partner.
Co je vaší zdolanou životní výzvou?
V každém případě funkce starostky. Já jsem ambice na to nejvyšší křeslo v místní samosprávě vůbec neměla. Několik let jsem byla první místostarostkou a byla jsem na této pozici spokojená. Když pak přišla chvíle, kdy bylo třeba vedení města převzít ještě před koncem funkčního období za mou předchůdkyni, která se stala hejtmankou, říkala jsem si, že ten rok do řádných voleb to nějak zvládnu. Ale opravdovou výzvou bylo stát se leaderem politického uskupení a za naše vize a naši práci zabojovat a získat si důvěru voličů. A nejen voličů, ale nejdříve i kolegů z uskupení. Možná si málokdo uvědomí, že být jedničkou na kandidátce v komunální politice znamená především přesvědčit potřebný počet lidí, o které vy stojíte jako o kolegy a kteří vám věří a jdou pod vašimi křídly „s kůží na trh“. A vy víte, že je nesmíte zklamat nejen v rámci volebního boje, ale především v následujících čtyřech letech funkčního období.
A neméně důležitou životní výzvou pro mě bylo úspěšné dokončení bakalářského studia, které jsem absolvovala při zaměstnání před čtyřmi lety ještě jako místostarostka. Sice jsem to kvůli Covidu a následně přesunu do starostenské funkce už nedotáhla až k inženýrskému titulu, ale sama pro sebe jsem svou metu splnila. A navíc, jak se říká – není všem dnům konec.
Kdybyste měla moc změnit jednu věc na celém světě, která věc by to byla?
Přála bych si, aby zmizela všechna onkologická onemocnění.
Benátky nebo Oslo?
Benátky.
Bílá nebo černá?
Bílá.
Kniha nebo film?
Záleží na titulu. Ale dnes už možná raději film.
Na co se aktuálně Margita Valentová těší?
Moc se těší, až bude mít pro letošní rok dokončené stavební akce, které výrazně omezují komfort našich obyvatel – rekonstrukci chodníků, rekonstrukci části vodovodní sítě a hlavní průjezdní komunikace městem a rekonstrukci mostku. A nesměle se těší i na týden dovolené na jižní Moravě.
Chceme vám moc poděkovat, že jste si našla chvilku odpovědi. Přejeme vám hodně sil do profesního i osobního života.
