Ministerstvo financí podle své srpnové predikce očekává, že hrubý domácí produkt za rok 2023 klesne o 0,2 %, po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Rok 2024 by již měl přinést návrat k růstu a inflaci pod 3%.
„Srpnová predikce Ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také k tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Domácnosti i letos čelí dopadům vysoké inflace, což snižuje jejich reálnou spotřebu. K výjimečně silnému růstu spotřebitelských cen zásadně přispívají kromě potravin, elektřiny či zemního plynu i další kategorie zboží a služeb. Protiinflačně naopak působí například posilování koruny. Meziroční inflace se v průběhu prvního pololetí letošního roku snižovala z hodnoty 17,5 % v lednu na 8,8 % v červenci, ve druhém pololetí by se už měla držet na vysokých jednociferných hodnotách. Na konci roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu a průměrná míra inflace za letošní rok by měla dosáhnout 10,9 %. Oproti tomu v průběhu celého roku 2024 by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %. V příštím roce by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 % hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.
Pokud jde o trh práce, stále se zde projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by letos podle predikce měla vzrůst na 2,8 %. V příštím roce by mohla klesnout v průměru na 2,7 %. Pokračující napětí na trhu práce bude vyvýjet tlak na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by mělo dojít až v roce 2024.
Deficit veřejných financí za rok 2023 by měl podle odhadu dosáhnout výše 3,6 % HDP. Schodek povede k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP.
