Česká republika navázala na trend posledních let a v roce 2022 se opět stala nejrychleji se zadlužující zemí EU. Dosáhla také páté nejvyšší míry inflace a nejvýraznějšího poklesu reálných mezd v historii. Stát navíc nedokáže profitovat z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože příjmy z vysoké zaměstnanosti nejsou schopny pokrýt neustále rostoucí výdaje. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Tempo zvyšování veřejného dluhu České republiky bylo v rámci Evropské unie v roce 2022 nejvyšší. Veřejný dluh v roce 2022 vzrostl meziročně o více než 430 mld. Kč a dosáhl téměř tří bilionů korun. Na tomto výsledku se podílela například energetická krize, vysoká inflace a válečný konflikt na Ukrajině. Stejným vlivům však byly vystaveny i ostatní státy EU. „Proto je alarmující, že většina z nich je na rozdíl od ČR úspěšná ve snaze snižovat své zadlužení a zároveň zvyšovat HDP. Ukazuje se, že ČR se s těmito problémy neumí vypořádat tak dobře jako ostatní země EU,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Za zmínku stojí i fakt, že tři čtvrtiny zemí EU mají vyšší meziroční růst HDP než Česká republika, která se stala sedmou nejpomaleji rostoucí zemí EU.
Kromě ČR své zadlužení zvýšily jen tři země – Malta, Rumunsko a Lucembursko, avšak významně méně než ČR (v rozmezí 0,1 až 0,5 procentního bodu). „Výrazný nárůst zadlužení v ČR je způsoben převážně běžnými výdaji souvisejícími s provozem státu, na které nestačí vybrané příjmy,“ konstatoval prezident NKÚ Miloslav Kala a dodal: „Tento nárůst není způsoben významnou investiční aktivitou, která by pomohla řešit problémové oblasti veřejného života, jako např. dopravní síť, energetickou soběstačnost, důchodový systém nebo digitalizaci a reformu veřejné správy, a podpořila tak budoucí ekonomický vývoj.“
Zlepšit situaci by podle NKÚ měl například lepší výběr daní. Uvádí, že celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun. Zmiňuje také boj s daňovými úniky, zejména u DPH, nebo úpravu některých daní.
